Klášter

Současná podoba někdejšího kláštera, který se nachází v těsné blízkosti šternberského hradu pochází z 18. století a je výsledkem tvůrčí aktivity jeho posledních proboštů. Spolu s farním kostelem je nejvýznamnější barokní architekturou města.

Budova proboštství, dnes fara, byla postavena za probošta Patricia Vavřince Lehmanna v letech 1718 – 1723, jeho nástupce Patricius Jan Meixner (1726 – 1734) nechal zbudovat barokní letohrádek, později zbořený, v zahradě kláštera, která byla přeměněna na honosný park.

Vlastní stavba konventu podle projektu Antonia Beduzziho byla provedena za probošta Jana Josefa Glätzla ve 30. a 40. letech 18. století. Na výzdobě klášterních budov se podíleli vynikající umělci moravského baroka – malíř Jan Kryštof Handke, sochaři Filip Sattler a Jan Kammereit.

Barokní přestavba kláštera byla završena novostavbou klášterního a farního kostela Zvěstování Páně na místě zbořeného, původně gotického kostela v letech 1775 – 1783. Stavbu podle projektu brněnského architekta Františka Antonína Grimma provedl stavitel Václav Thalherr. Na výzdobě kostela se podíleli sochaři Jan Michael Scherhauf, Ondřej Schweigel a Václav Prchal, fresky v interiéru namaloval prostějovský malíř František Antonín Sebastini, obraz na hlavním oltáři je dílem Antonína Lublinského a obrazy bočních oltářů vytvořili Josef Winterhalter a Leopold Kupelweiser.

Náměstí pod kostelem bylo v r. 1719 ozdobeno mariánským sloupem, který nechal postavit kníže Josef z Lichtenštejna na památku zachránění města před poslední morovou epidemií v letech 1715 – 1716.